Konflikt = situace rozporu, neshodného názoru na stejnou věc = situace jiného chápání stejné podstaty, aj.
TYPOLOGIE KONFLIKTU
Ze sociálního hlediska:
Intrapersonální — konflikt osobní, vnitřní — ambivalentní prožívání
Interpersonální konflikt mezi dvěma nebo více osobami (rodinný, pracovní)
Skupinový — konflikt uvnitř jedné skupiny
Meziskupinový — konflikt mezi dvěma nebo několika skupinami
Z psychologického hlediska:
Konflikt představ, vnímání — vyplývá z odlišnosti vnímání stejné situace
Konflikt postojů — vyplývá z odlišného postoje ke stejné věci, situaci
Konflikt názorů — vyplývá z vytvoření vlastního logického závěru k situaci
Konflikt zájmů — vyplývá z rozdílných potřeb, hodnot a motivů v dané situaci
PŘÍKLADY KONFLIKTŮ
Konflikt vnímání
Tento symbol vnímáme každý jinak:
značka radioaktivity, deštník, balón, šestiúhelník, koláč,atd.
Konflikt hodnot
Každý máme hodnoty jiné.Lze je akceptovat, ale nevyvracet. Cást hodnot lze řešit rozumovou argumentací — materiální hodnoty, u hodnot psychologických raději neřešit.
Konflikt údajů
Vzniká například mezi kolegyněmi — každá má jiné informace.
Konflikt zájmů
Muž chce jít do kina, žena do divadla. Každý z nich preferuje svou variantu.
Lze řešit tzv. interpersonální remízou — aby obě strany byly spokojeny, ale bez
pocitu viny či ublížení.
FÁZE KONFLIKTU
Příznaky konfliktu — uvědomování si, že se blíží konflikt — zvýšené napětí,zčervenání, zvyš, hlasu, zvýš. pocit hladu, nutkavý pocit zvýš. aktivity (uklízení). Je nutno si uvědomit:“Co se děje?“.
Neshoda, rozpor — nedorozumění s druhým, máme jiný názor, ale ještě spolu mluvíme.
Polarizace — ještě spolu komunikujeme, ale už se sobě vzdalujeme. Začíná mi ten člověk vadit.
Separace, izolace — vyhýbáme se komunikaci s dotyčným člověkem.
Destrukce - začneme si ubližovat fyzicky či slovně, např. pomluvy, aj.
Únava, zklamání, rozčarování — ale nepřichází u obou stran ve stejnou dobu.
NÁVRH ŘEŠENÍ
Konziliace — smiřování s přizváním další strany k řešení — formou facilitace nebo mediace.
Alternativní řešení — lze dosáhnout řešení kompromisem, rozhodují strany
samy.
Autoritativní řešení — kompromisu nelze dosáhnout, rozhoduje někdo jiný — autorita (učitel, vedoucí, aj..)
U fáze neshody hledáme možnost kompromisu, aby mohlo být dosaženo shody
— formou vyjednávání . Jedinci spolu vyjednávají a hledají společnou cestu
reseni.
U fáze polarizace je nutno pro dosažení řešení přizvat třetí osobu (třídní učitel
a 2 studenti, kteří spolu nemluví) — formou facilitace. Facilitátor usnadňovač,
zprostředkovatel. Jde o nezaujatou osobu, která dává pravidla hovoru, ale ne
obsah hovoru. Např..: „Pojďme se poslouchat!“
U fáze separace, izolace je nutná intervence 3. strany — mediace, která předává informace oběma stranám.Je nutné aktivní naslouchání, nezatahovat vlastní emoce.
U fáze destrukce je vždy nejdříve nutná separace a mediace.
Pro řešení konfliktů je nezbytně nutné aktivně naslouchat!!!
TYPOLOGIE KONFLIKTU
Ze sociálního hlediska:
Intrapersonální — konflikt osobní, vnitřní — ambivalentní prožívání
Interpersonální konflikt mezi dvěma nebo více osobami (rodinný, pracovní)
Skupinový — konflikt uvnitř jedné skupiny
Meziskupinový — konflikt mezi dvěma nebo několika skupinami
Z psychologického hlediska:
Konflikt představ, vnímání — vyplývá z odlišnosti vnímání stejné situace
Konflikt postojů — vyplývá z odlišného postoje ke stejné věci, situaci
Konflikt názorů — vyplývá z vytvoření vlastního logického závěru k situaci
Konflikt zájmů — vyplývá z rozdílných potřeb, hodnot a motivů v dané situaci
PŘÍKLADY KONFLIKTŮ
Konflikt vnímání
Tento symbol vnímáme každý jinak:
značka radioaktivity, deštník, balón, šestiúhelník, koláč,atd.
Konflikt hodnot
Každý máme hodnoty jiné.Lze je akceptovat, ale nevyvracet. Cást hodnot lze řešit rozumovou argumentací — materiální hodnoty, u hodnot psychologických raději neřešit.
Konflikt údajů
Vzniká například mezi kolegyněmi — každá má jiné informace.
Konflikt zájmů
Muž chce jít do kina, žena do divadla. Každý z nich preferuje svou variantu.
Lze řešit tzv. interpersonální remízou — aby obě strany byly spokojeny, ale bez
pocitu viny či ublížení.
FÁZE KONFLIKTU
Příznaky konfliktu — uvědomování si, že se blíží konflikt — zvýšené napětí,zčervenání, zvyš, hlasu, zvýš. pocit hladu, nutkavý pocit zvýš. aktivity (uklízení). Je nutno si uvědomit:“Co se děje?“.
Neshoda, rozpor — nedorozumění s druhým, máme jiný názor, ale ještě spolu mluvíme.
Polarizace — ještě spolu komunikujeme, ale už se sobě vzdalujeme. Začíná mi ten člověk vadit.
Separace, izolace — vyhýbáme se komunikaci s dotyčným člověkem.
Destrukce - začneme si ubližovat fyzicky či slovně, např. pomluvy, aj.
Únava, zklamání, rozčarování — ale nepřichází u obou stran ve stejnou dobu.
NÁVRH ŘEŠENÍ
Konziliace — smiřování s přizváním další strany k řešení — formou facilitace nebo mediace.
Alternativní řešení — lze dosáhnout řešení kompromisem, rozhodují strany
samy.
Autoritativní řešení — kompromisu nelze dosáhnout, rozhoduje někdo jiný — autorita (učitel, vedoucí, aj..)
U fáze neshody hledáme možnost kompromisu, aby mohlo být dosaženo shody
— formou vyjednávání . Jedinci spolu vyjednávají a hledají společnou cestu
reseni.
U fáze polarizace je nutno pro dosažení řešení přizvat třetí osobu (třídní učitel
a 2 studenti, kteří spolu nemluví) — formou facilitace. Facilitátor usnadňovač,
zprostředkovatel. Jde o nezaujatou osobu, která dává pravidla hovoru, ale ne
obsah hovoru. Např..: „Pojďme se poslouchat!“
U fáze separace, izolace je nutná intervence 3. strany — mediace, která předává informace oběma stranám.Je nutné aktivní naslouchání, nezatahovat vlastní emoce.
U fáze destrukce je vždy nejdříve nutná separace a mediace.
Pro řešení konfliktů je nezbytně nutné aktivně naslouchat!!!